Úvodní příspěvky
Pavel Doleček
Pavel Doleček v současnosti zastává funkci náměstka pro vědu, výzkum a inovace. Před jmenováním náměstkem ministra v roce 2023 působil jako prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj Univerzity Karlovy, kde měl na starosti koordinaci investičních a rozvojových projektů a strategická partnerství se státní správou, dalšími vysokými školami a veřejným i soukromým sektorem. Předtím působil na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) jako vedoucí strategického útvaru a poté ve funkci náměstka pro vysoké školství, vědu a výzkum. Měl na starosti koncepci a realizaci politiky vysokoškolského vzdělávání a výzkumu v gesci MŠMT, včetně mezinárodní bilaterální a multilaterální spolupráce, legislativního rámce a politiky financování. Pavel Doleček je členem několika správních rad, ať už státních příspěvkových organizací nebo vysokých škol, a také programových rad institucí poskytujících finanční podporu výzkumu, vývoje a inovací. Zabývá se také pedagogickou, publikační a výzkumnou činností.
Štěpán Jurajda
Štěpán Jurajda po doktorátu na University of Pittsburgh a NSF post-docu na Princeton University začal působit na Národohospodářském ústavu AV ČR a CERGE UK, v letech 2009-2013 jako ředitel společného pracoviště CERGE-EI. Publikoval v prestižních sociálněvědních časopisech jako Demography, American Journal of Political Science, Journal of Labor Economics či Journal of Econometrics a také v Proceedings of the National Academy of Sciences. Byl členem Národní ekonomické rady vlády, místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace a náměstkem ministryně pro vědu, výzkum a inovace..
Lyudmyla Tysyachna
Lyudmyla Tysyachna z Technologického centra Praha působí jako národní kontaktní osoba a delegátka za ČR v Programovém výboru pro dvě části výzkumného a inovačního programu EU Horizont Evropa: Evropskou radu pro výzkum (ERC) a Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA). V roli NCP poskytuje žadatelům a žadatelkám z České republiky komplexní podporu především ve fázi přípravy projektových návrhů. Jako členka Programového výboru se vyjadřuje k budoucím Pracovním programům a souvisejícím pravidlům účasti ve dvou uvedených oblastech. Vystudovala obor Mezinárodní vztahy.
Panelová diskuze: Výzvy, příležitosti, zkušenosti
Matouš Glanc
Hana Macíčková Cahová
Erin Claire Carson
Zdeněk Strakoš
Mezi hlavní odborné zájmy Zdeňka Strakoše patří matematika výpočtů. Po absolutoriu na ČVUT (1981) působil na několika akademických institucích v Česku (nyní Univerzita Karlova) a v USA (IMA, University of Minnesota a Emory University). Výsledky jeho práce získaly několik mezinárodních cen a uznání. Působil v mnoha mezinárodních odborných komisích, v některých z nich pracuje i v současnosti. Některým z nich také předsedal, včetně jednoho z hodnotících panelů ERC Advanced Grants. Od roku 2011 organizuje podporu žadatelů o ERC granty v Česku.
Zkušenosti ze zahraničí a diskuze
Mark W.J. Ferguson
Profesor Mark W.J. Ferguson je ředitelem Catalyst, zpravodajem a hlavním autorem zprávy Evropské komise Heitor pro program Horizont Evropa. Dříve byl zakládajícím předsedou Evropské rady pro inovace, generálním ředitelem Science Foundation Ireland a hlavním vědeckým poradcem irské vlády, profesorem a děkanem University of Manchester, spoluzakladatelem a generálním ředitelem Renovo Group plc.
Christof Gattringer
Christof Gattringer je prezidentem Rakouského vědeckého fondu FWF a profesorem teoretické fyziky na univerzitě ve Štýrském Hradci (dovolená). Dříve působil jako prorektor pro výzkum a kariérní rozvoj a jako děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity ve Štýrském Hradci. Výzkum prováděl mimo jiné na Massachusettském technologickém institutu (MIT) v Bostonu, na Univerzitě Britské Kolumbie ve Vancouveru a na Washingtonské univerzitě v Seattlu.
Gerd Folkers
Gerd Folkers vystudoval farmaceutické vědy v Bonnu a Tübingenu, od roku 1991 je profesorem farmaceutické chemie a od roku 2015 profesorem vědeckých studií na ETHZ v Curychu (Eidgenössische Technische Hochschule Zürich). Jeho výzkum se zaměřuje na molekulární design bioaktivních sloučenin pro personalizovanou terapii nádorů a onemocnění imunitního systému. V letech 2003 až 2011 pracoval ve švýcarském NSF (Swiss National Science Foundation) a v letech 2004 až 2015 působil ve vedení společnosti Collegium Helveticum. Do roku 2019 byl předsedou Švýcarské vědecké rady. Od roku 2018 je emeritním vědcem. Ve společnosti Novartis působil od roku 2015 do roku 2025 jako prezident výzkumné nadace. Ve Freiburském institutu pokročilých studií (FRIAS) působí jako mluvčí řídícího výboru.
Panelová diskuze: Institucionální pohled I. - Poskytovalé
Ondřej Slabý
Ondřej Slabý je přednostou Ústavu biologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Vede Centrum precizní medicíny ve Fakultní nemocnici Brno. Je atestovaným klinickým genetikem a průkopníkem precizní medicíny v České republice. V současnosti působí jako předseda Agentury pro zdravotnický výzkum ČR a jako místopředseda Vědecké rady ministra zdravotnictví České republiky. Za svou práci obdržel řadu ocenění, včetně Ceny Ministra zdravotnictví za lékařský výzkum a vývoj.
Petr Baldrián
Petr Baldrián získal doktorát z mikrobiologie na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho výzkum se zaměřuje na objasnění role mikroorganismů v ekosystémových procesech a využití mikroorganismů v biotechnologii a environmentálním managementu. Je profesorem environmentálních věd, aktivně se podílí na výuce a vedení studentů na Univerzitě Karlově v Praze, Univerzitě Komenského v Bratislavě, Swedish University of Agricultural Sciences a University of Helsinki. Je členem mnoha odborných společností, včetně European Academy of Microbiology, International Society for Microbial Ecology, International Biogeographical Society, British Mycological Society a Učené společnosti České republiky. Je také editorem několika časopisů.
Petr Konvalinka
Petr Konvalinka vystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze obor Konstrukce a dopravní stavby. V roce 2002 byl jmenován docentem a o šest let později profesorem v oboru Teorie stavebních konstrukcí a materiálů. Od roku 1984 pracoval na ČVUT jako akademický pracovník a zabýval se výzkumnou a experimentální činností. V letech 2014–2018 působil ve funkci rektora ČVUT. V září 2018 byl jmenován předsedou Technologické agentury ČR, v roce 2022 svůj mandát obhájil. Ve své výzkumné činnosti se věnoval experimentální a numerické mechanice, analýze materiálových a konstrukčních vlastností stavebních materiálů či zatěžovacím zkouškám mostů.
Radka Wildová
Radka Wildová absolvovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy. Po pedagogické praxi na několika základních školách nastoupila v roce 1993 jako akademická pracovnice na Pedagogickou fakultu UK, kde byla v letech 2009 až 2016 i děkankou. Od roku 2016 do konce ledna 2022 zastávala pozici prorektorky Univerzity Karlovy pro koncepci a kvalitu vzdělávací činnosti. Od února roku 2022 zastává pozici vrchní ředitelky sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Je autorkou či spoluautorskou řady odborných publikací a členkou několika domácích i zahraničních expertních týmů.
Milan Jirsa
Milan Jirsa je vedoucím Laboratoře experimentální hepatologie a zástupcem přednosty Centra experimentální medicíny IKEM. Působí také jako pedagog, školitel a člen oborové rady doktorského studia na Univerzitě Karlově. Je absolventem Fakulty všeobecného lékařství a Přírodovědecké fakulty UK. Profesuru v oboru klinická biochemie získal na 1. lékařské fakultě UK. Zabývá se studiem poruch sekrece žluče a dědičných chorob jater. Přispěl k objasnění příčin dědičných žloutenek, metabolických chorob jater a vrozené amyloidózy. Od roku 2021 je členem předsednictva a od ledna 2025 předsedou GAČR.
Panelová diskuze: Institucionální pohled II. - Výzkumné organizace
Ladislav Krištoufek
Ladislav Krištoufek je prorektorem pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy, členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), a profesorem ekonomie. Je jediných společenskovědním výzkumníkem působícím v Česku zařazeným mezi Clarivate Highly Cited Researchers 2022 a pro rok 2023 jediným takovým ekonomem v rozšiřujících zemích EU. Je členem Clarivate Research Council a v RVVI je zpravodajem pro národní výzkumné priority, excelenci a Grantovou agenturu ČR.
Šárka Pospíšilová
Libor Grubhoffer
Libor Grubhoffer vystudoval chemii/biochemii na Univerzitě Karlově, doktorát z mikrobiologie/virologie získal v Ústavu sér a očkovacích látek a Mikrobiologickém ústavu ČSAV; profesorem molekulární a buněčné biologie jmenován na Jihočeské univerzitě (JU); zabývá se klíšťaty a jimi přenášenými patogeny; založil přeshraniční studijní program Biologická chemie společně s Univerzitou Johannese Keplera v Linci; bývalý ředitel Parazitologického ústavu AV ČR, děkan Přírodovědecké fakulty JU, rektor JU a předseda Učené společnosti ČR; v současnosti ředitelem Biologického centra AV ČR, v.v.i. v Českých Budějovicích; autorem/ spoluautorem více než 180 vědeckých publikací.
Jan Konvalinka
Ladislav Janíček
Moderátor
Otakar Fojt
Otakar Fojt je zkušený vědecký diplomat působící na britském velvyslanectví v Praze. Je součástí sítě pro vědu a inovace britské vlády. Od roku 2003 poskytuje poradenství v oblasti mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací. V roce 2023 Jeho Veličenstvo král Karel III. udělil Otakarovi čestné členství v Řádu britského impéria (Most Excellent Order of the British Empire) jako uznání jeho zásluh o vědu a inovace v České republice.
Otakar Fojt je předsedou Správní rady Univerzity Palackého v Olomouci a členem Správní rady Technické univerzity v Ostravě. Je členem vědecké rady Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity v Brně. Je také členem komercializačních rad Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci.
Otakar Fojt získal magisterský titul v oboru biomedicínského inženýrství (1994) a doktorát (1997) na Vysokém učení technickém v Brně. V letech 1996 a 1997 získal Cheveningovo stipendium na Oxfordské univerzitě (Merton College). Otakar poté čtyři roky působil jako postdoktorand na katedře matematiky na University of York a jako hostující vědecký pracovník na Fieldsově institutu v Torontu. V letech 2001 a 2002 byl generálním ředitelem malé technologické společnosti působící ve střední Evropě.
