Úvodní příspěvky
Pavel Doleček
Pavel Doleček v současnosti zastává funkci náměstka pro vědu, výzkum a inovace. Před jmenováním náměstkem ministra v roce 2023 působil jako prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj Univerzity Karlovy, kde měl na starosti koordinaci investičních a rozvojových projektů a strategická partnerství se státní správou, dalšími vysokými školami a veřejným i soukromým sektorem. Předtím působil na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) jako vedoucí strategického útvaru a poté ve funkci náměstka pro vysoké školství, vědu a výzkum. Měl na starosti koncepci a realizaci politiky vysokoškolského vzdělávání a výzkumu v gesci MŠMT, včetně mezinárodní bilaterální a multilaterální spolupráce, legislativního rámce a politiky financování. Pavel Doleček je členem několika správních rad, ať už státních příspěvkových organizací nebo vysokých škol, a také programových rad institucí poskytujících finanční podporu výzkumu, vývoje a inovací. Zabývá se také pedagogickou, publikační a výzkumnou činností.
Štěpán Jurajda
Štěpán Jurajda po doktorátu na University of Pittsburgh a NSF post-docu na Princeton University začal působit na Národohospodářském ústavu AV ČR a CERGE UK, v letech 2009-2013 jako ředitel společného pracoviště CERGE-EI. Publikoval v prestižních sociálněvědních časopisech jako Demography, American Journal of Political Science, Journal of Labor Economics či Journal of Econometrics a také v Proceedings of the National Academy of Sciences. Byl členem Národní ekonomické rady vlády, místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace a náměstkem ministryně pro vědu, výzkum a inovace..
Ludmila Tysjačna
Ludmila Tysjačna z Technologického centra Praha působí jako národní kontaktní osoba a delegátka za ČR v Programovém výboru pro dvě části výzkumného a inovačního programu EU Horizont Evropa: Evropskou radu pro výzkum (ERC) a Akce Marie Skłodowska-Curie (MSCA). V roli NCP poskytuje žadatelům a žadatelkám z České republiky komplexní podporu především ve fázi přípravy projektových návrhů. Jako členka Programového výboru se vyjadřuje k budoucím Pracovním programům a souvisejícím pravidlům účasti ve dvou uvedených oblastech. Vystudovala obor Mezinárodní vztahy.
Panelová diskuze: Výzvy, příležitosti, zkušenosti
Matouš Glanc
Matouš Glanc vede Czexpats in Science, nezávislou neziskovou organizaci, jejímž posláním je pomáhat rozvíjet vědu v Česku pomocí zkušeností ze světa, a působí jako vědecký konzultant na Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Jako rostlinný buněčný biolog působil na mezinárodně uznávaných pracovištích (ISTA v Rakousku, VIB v Belgii), jeho práce byla financována prestižními stipendii EMBO a MSCA, publikována v předních časopisech v oboru a oceněna mj. cenou FESPB Young Plant Scientist Award.
Hana Macíčková Cahová
Hana Macíčková Cahová vede skupinu Chemické Biologie Nukleových Kyselin v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Její výzkum se zaměřuje na nekanonické RNA struktury a jejich roli v buněčné reakci na stres. Působila na Univerzitě v Heidelbergu (Německo), kde získala postdoktorské stipendium Alexander von Humboldt. Pro svůj nezávislý výzkum získala ERC CZ a ERC Starting Grant. Za svou vědeckou činnost obdržela ocenění včetně Werner von Siemens Award, Neuron Award a Otto Wichterle Award. Od roku 2025 je členkou panelu GAČR.
Erin Claire Carson
Erin Claire Carson je docentkou numerické matematiky na Karlově univerzitě. Je držitelkou ceny SIAM Wilkinson Prize 2025 a vedoucí výzkumného projektu ERC Starting Grant. Její výzkum se zaměřuje na průnik numerické lineární algebry, vysoce výkonného výpočetního výkonu a paralelních algoritmů. Získala doktorát na Kalifornské univerzitě v Berkeley a podílí se na mezinárodním výzkumném vedení.
Zdeněk Strakoš
Mezi hlavní odborné zájmy Zdeňka Strakoše patří matematika výpočtů. Po absolutoriu na ČVUT (1981) působil na několika akademických institucích v Česku (nyní Univerzita Karlova) a v USA (IMA, University of Minnesota a Emory University). Výsledky jeho práce získaly několik mezinárodních cen a uznání. Působil v mnoha mezinárodních odborných komisích, v některých z nich pracuje i v současnosti. Některým z nich také předsedal, včetně jednoho z hodnotících panelů ERC Advanced Grants. Od roku 2011 organizuje podporu žadatelů o ERC granty v Česku.
Filip Matějka
Filip Matějka je profesorem ekonomie na Karlově univerzitě, CERGE-EI. Jeho hlavní oblasti zájmu jsou behaviorální ekonomie, makroekonomie a politická ekonomie, se zvláštním zaměřením na témata, kde hraje klíčovou roli omezená informace. Filip Matějka je držitelem dvou grantů ERC (2015 Starting, 2020 Consolidator). Je držitelem titulu Ph.D. v oboru aplikované matematiky z Princetonské univerzity a titulu M.A. v oboru fyziky z Karlovy univerzity.
Zkušenosti ze zahraničí a diskuze
Mark W.J. Ferguson
Profesor Mark W.J. Ferguson je ředitelem Catalyst, zpravodajem a hlavním autorem zprávy Evropské komise Heitor pro program Horizont Evropa. Dříve byl zakládajícím předsedou Evropské rady pro inovace, generálním ředitelem Science Foundation Ireland a hlavním vědeckým poradcem irské vlády, profesorem a děkanem University of Manchester, spoluzakladatelem a generálním ředitelem Renovo Group plc.
Ursula Jakubek
Ursula Jakubek je od května 2021 výkonnou viceprezidentkou Rakouského vědeckého fondu (FWF) a v současné době je také místopředsedkyní nadace FWF alpha+. Před příchodem do FWF byla ředitelkou pro finance a lidské zdroje v Rakouské akademii věd (OeAW). Mezi její předchozí pozice patří globální vedoucí financí a účetnictví, zástupkyně finančního ředitele a oprávněná podpisová osoba ve společnosti Speech Processing Solutions GmbH a vedoucí financí a controllingu ve společnosti Philips Austria GmbH. Působila v poradním výboru společností Freytag-Berndt a Artaria KG a ve finančním výboru a správní radě Jubilejního fondu města Vídně pro OeAW.
Gerd Folkers
Gerd Folkers vystudoval farmaceutické vědy v Bonnu a Tübingenu, od roku 1991 je profesorem farmaceutické chemie a od roku 2015 profesorem vědeckých studií na ETHZ v Curychu (Eidgenössische Technische Hochschule Zürich). Jeho výzkum se zaměřuje na molekulární design bioaktivních sloučenin pro personalizovanou terapii nádorů a onemocnění imunitního systému. V letech 2003 až 2011 pracoval ve švýcarském NSF (Swiss National Science Foundation) a v letech 2004 až 2015 působil ve vedení společnosti Collegium Helveticum. Do roku 2019 byl předsedou Švýcarské vědecké rady. Od roku 2018 je emeritním vědcem. Ve společnosti Novartis působil od roku 2015 do roku 2025 jako prezident výzkumné nadace. Ve Freiburském institutu pokročilých studií (FRIAS) působí jako mluvčí řídícího výboru.
Petter Helgesen
Petter Helgesen získal v roce 1992 doktorát z fyziky. Od roku 2020 je ředitelem Ground Breaking Research v Norské radě pro výzkum. Je zodpovědný za hodnocení a financování výzkumu motivovaného zvídavostí ve všech oborech se zaměřením na excelentnost, včetně programů Center of Excellence a Researcher Project.
Dr. Helgesen zahájil svou kariéru jako vedoucí vědecký pracovník v Norském obranném výzkumném ústavu. Před nástupem do RCN pracoval Dr. Helgesen více než 20 let pro norskou společnost Kongsberg Group, kde v posledních letech zastával funkci viceprezidenta skupiny pro technologie.
Panelová diskuze: Institucionální pohled I. - Poskytovalé
Ondřej Slabý
Ondřej Slabý je přednostou Ústavu biologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Vede Centrum precizní medicíny ve Fakultní nemocnici Brno. Je atestovaným klinickým genetikem a průkopníkem precizní medicíny v České republice. V současnosti působí jako předseda Agentury pro zdravotnický výzkum ČR a jako místopředseda Vědecké rady ministra zdravotnictví České republiky. Za svou práci obdržel řadu ocenění, včetně Ceny Ministra zdravotnictví za lékařský výzkum a vývoj.
Petr Baldrian
Petr Baldrian se narodil v Praze v roce 1972. Získal doktorát z mikrobiologie na Karlově univerzitě v Praze. Jeho výzkum se zaměřuje na objasnění role mikroorganismů v ekosystémových procesech, využití mikroorganismů v biotechnologii a jejich reakci na globální změny. Je profesorem environmentálních věd, přednáší a vede studenty, působí jako redaktor ekologických časopisů a je členem panelu Evropské rady pro výzkum. V současné době je jako člen Akademického senátu odpovědný za podporu vědecké excelence v rámci České akademie věd.
Petr Konvalinka
Petr Konvalinka vystudoval Fakultu stavební ČVUT v Praze obor Konstrukce a dopravní stavby. V roce 2002 byl jmenován docentem a o šest let později profesorem v oboru Teorie stavebních konstrukcí a materiálů. Od roku 1984 pracoval na ČVUT jako akademický pracovník a zabýval se výzkumnou a experimentální činností. V letech 2014–2018 působil ve funkci rektora ČVUT. V září 2018 byl jmenován předsedou Technologické agentury ČR, v roce 2022 svůj mandát obhájil. Ve své výzkumné činnosti se věnoval experimentální a numerické mechanice, analýze materiálových a konstrukčních vlastností stavebních materiálů či zatěžovacím zkouškám mostů.
Lucie Núñez Tayupanta
Lucie Núñez je v současné době ředitelkou odboru výzkumu a vývoje na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR. V letech 2016-2023 působila ve stejné instituci jako vedoucí oddělení Evropského výzkumného prostoru. Je zodpovědná za tvorbu a rozvoj strategie pro efektivní politiku výzkumu a vývoje na národní úrovni a za zapojení zainteresovaných stran s cílem zajistit její úspěšnou realizaci. Dále se podílí na realizaci mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, koordinaci účasti ČR v mezinárodních programech výzkumu a vývoje a za implementaci politiky velkých výzkumných infrastruktur a jejich financování.
Milan Jirsa
Milan Jirsa je vedoucím Laboratoře experimentální hepatologie a zástupcem přednosty Centra experimentální medicíny IKEM. Působí také jako pedagog, školitel a člen oborové rady doktorského studia na Univerzitě Karlově. Je absolventem Fakulty všeobecného lékařství a Přírodovědecké fakulty UK. Profesuru v oboru klinická biochemie získal na 1. lékařské fakultě UK. Zabývá se studiem poruch sekrece žluče a dědičných chorob jater. Přispěl k objasnění příčin dědičných žloutenek, metabolických chorob jater a vrozené amyloidózy. Od roku 2021 je členem předsednictva a od ledna 2025 předsedou GAČR.
Panelová diskuze: Institucionální pohled II. - Výzkumné organizace
Ladislav Krištoufek
Ladislav Krištoufek je prorektorem pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy, členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), a profesorem ekonomie. Je jediných společenskovědním výzkumníkem působícím v Česku zařazeným mezi Clarivate Highly Cited Researchers 2022 a pro rok 2023 jediným takovým ekonomem v rozšiřujících zemích EU. Je členem Clarivate Research Council a v RVVI je zpravodajem pro národní výzkumné priority, excelenci a Grantovou agenturu ČR.
Šárka Pospíšilová
Šárka Pospíšilová je prorektorkou Masarykovy univerzity pro výzkum a doktorské studium a působí v CEITEC MU, na lékařské fakultě MU a ve FN Brno. Odborně se zaměřuje na výzkum a diagnostiku v oblasti genomiky nádorových onemocnění, je spoluautorkou více než 250 vědeckých publikací, 7 patentů a odborných knih a obdržela řadu vědeckých ocenění. Také je členkou významných národních a mezinárodních konsorcií se zaměřením na problematiku genetických a hematologických onemocnění (EHA, ERIC, 1+MG, GDI, GoE…) a výzkumných infrastruktur. Byla zvolena členkou prestižní organizace EMBO a aktivně se podílí na popularizaci vědy pro veřejnost.
Libor Grubhoffer
Libor Grubhoffer vystudoval chemii/biochemii na Univerzitě Karlově, doktorát z mikrobiologie/virologie získal v Ústavu sér a očkovacích látek a Mikrobiologickém ústavu ČSAV; profesorem molekulární a buněčné biologie jmenován na Jihočeské univerzitě (JU); zabývá se klíšťaty a jimi přenášenými patogeny; založil přeshraniční studijní program Biologická chemie společně s Univerzitou Johannese Keplera v Linci; bývalý ředitel Parazitologického ústavu AV ČR, děkan Přírodovědecké fakulty JU, rektor JU a předseda Učené společnosti ČR; v současnosti ředitelem Biologického centra AV ČR, v.v.i. v Českých Budějovicích; autorem/ spoluautorem více než 180 vědeckých publikací.
Jan Konvalinka
Jan Konvalinka je ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky, vedoucím výzkumného oddělení ústavu a profesorem biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém výzkumu se zaměřuje na enzymy s medicínským významem, konkrétně na proteázy retrovirů a polymerasy, a na vývoj nových způsobů jejich potlačování, vizualizace a cílení. Je autorem více než 130 výzkumných článků v mezinárodních časopisech a řady patentů.
Jan Konvalinka působil osm let jako prorektor pro výzkum na Univerzitě Karlově a v současné době je členem poradního sboru ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Zavedl řadu výzkumných programů na podporu excelentního výzkumu na Univerzitě Karlově a pomohl formovat spolupráci univerzity v rámci programu European University Alliance.
Ladislav Janíček
Moderátor
Otakar Fojt
Otakar Fojt je zkušený vědecký diplomat působící na britském velvyslanectví v Praze. Je součástí sítě pro vědu a inovace britské vlády. Od roku 2003 poskytuje poradenství v oblasti mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací. V roce 2023 Jeho Veličenstvo král Karel III. udělil Otakarovi čestné členství v Řádu britského impéria (Most Excellent Order of the British Empire) jako uznání jeho zásluh o vědu a inovace v České republice.
Otakar Fojt je předsedou Správní rady Univerzity Palackého v Olomouci a členem Správní rady Technické univerzity v Ostravě. Je členem vědecké rady Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity v Brně. Je také členem komercializačních rad Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci.
Otakar Fojt získal magisterský titul v oboru biomedicínského inženýrství (1994) a doktorát (1997) na Vysokém učení technickém v Brně. V letech 1996 a 1997 získal Cheveningovo stipendium na Oxfordské univerzitě (Merton College). Otakar poté čtyři roky působil jako postdoktorand na katedře matematiky na University of York a jako hostující vědecký pracovník na Fieldsově institutu v Torontu. V letech 2001 a 2002 byl generálním ředitelem malé technologické společnosti působící ve střední Evropě.
