Hlavní panel
Pavel Doleček
Pavel Doleček v současnosti zastává funkci náměstka pro vědu, výzkum a inovace. Před jmenováním náměstkem ministra v roce 2023 působil jako prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj Univerzity Karlovy, kde měl na starosti koordinaci investičních a rozvojových projektů a strategická partnerství se státní správou, dalšími vysokými školami a veřejným i soukromým sektorem. Předtím působil na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) jako vedoucí strategického útvaru a poté ve funkci náměstka pro vysoké školství, vědu a výzkum. Měl na starosti koncepci a realizaci politiky vysokoškolského vzdělávání a výzkumu v gesci MŠMT, včetně mezinárodní bilaterální a multilaterální spolupráce, legislativního rámce a politiky financování. Pavel Doleček je členem několika správních rad, ať už státních příspěvkových organizací nebo vysokých škol, a také programových rad institucí poskytujících finanční podporu výzkumu, vývoje a inovací. Zabývá se také pedagogickou, publikační a výzkumnou činností.
Václav Velčovský
Václav Velčovský ve své kariéře spojuje jak akademické, tak politické přednosti. Od roku 2015 působí jako náměstek ministra / vrchní ředitel na MŠMT v sekci mezinárodních vztahů, Evropské unie a Evropských strukturálních a investičních fondů, zejména pro regionální školství, vysoké školy, vědu a výzkum. V předchozí době působil na Ministerstvu vnitra ČR v sekci mezinárodních vztahů a na Úřadu vlády ČR, kde se zabýval zejména reformou státní služby. Vystudoval český jazyk, literaturu a historii na Univerzitě Karlově (magisterské studium), slavistiku na Univerzitě v Lipsku a pedagogiku na Univerzitě Karlově (doktorské studium). Je autorem čtyř monografií a desítek odborných článků z oblasti dějin česko-německých vztahů, jazykové politiky a pedagogiky. Hovoří plynně anglicky a německy.
Michal Pazour
Michal Pazour je vedoucím Oddělení strategických studií Technologického centra Praha. Specializuje se na hodnocení, analýzu a formulaci výzkumné a inovační politiky. Koordinuje národní projekty a studie zaměřené na evaluaci výzkumných a inovačních politik a na identifikaci příležitostí a nástrojů pro posílení národního inovačního systému. Je autorem nebo spoluautorem řady analytických a strategických studií zpracovaných pro Vládu ČR a jednotlivá ministerstva, Evropskou komisi, Evropský parlament či OECD. Michal Pazour získal doktorát z hospodářské politiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Diskuzní „policy” panel
Jiří Homola
Jiří Homola je prvním místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace, vědeckým pracovníkem Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR a profesorem kvantové optiky a optoelektroniky. Věnuje se biofotonice; zejména výzkumu a vývoji optických biosenzorů pro molekulární biologii, lékařskou diagnostiku, kontrolu kvality potravin a bezpečnost. Za svůj výzkum získal řadu ocenění (např. Roche Diagnostics Prize for Sensor Technology, Česká hlava); je členem Učené společnosti České republiky a Fellow SPIE. J. Homola je členem Akademické rady AV ČR a v současné době je zodpovědný za hodnocení pracovišť AV ČR.
Jaroslav Miller
Jaroslav Miller vystudoval historii a/nebo filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci (UPOL), na Středoevropské univerzitě v Budapešti a na Oxfordské univerzitě (Lady Margaret Hall). V letech 2014 až 2021 byl rektorem Univerzity Palackého. Předtím založil kampus UPOL v iráckém Kurdistánu (2018) a také rozjel projekt Občanská univerzita, který prosazuje hodnoty svobody a demokracie. Kromě toho se podílel na vytvoření respektovaného univerzitního konsorcia AURORA – aliance 9 univerzit napříč Evropou. Je aktivní v oblasti akademického výzkumu, zejména v oblasti urbanistiky, dějin politického myšlení a intelektuálních dějin českého a slovenského exilu; Je autorem řady monografií a vědeckých publikací, za které získal řadu mezinárodních ocenění. Profesor Jaroslav Miller je českým velvyslancem Fulbrightova programu v České republice a členem významné německé výzkumné nadace Alexander von Humboldt Stiftung. Je také akademickým recenzentem vynikajících výzkumných projektů Evropské výzkumné rady v oblasti humanitních věd.
Jaroslav Miller působil jako prezident AAU od srpna 2021 do ledna 2022. V současné době působí jako první náměstek ministra pro vysoké školství, vědu a výzkum na ministerstvu školství..
Petr Očko
Petr Očko je vrchním ředitelem sekce digitalizace a inovací Ministerstva průmyslu a obchodu. Jako expert v oblasti evropské ekonomické integrace se od roku 2001 na ministerstvu financí věnoval oblasti strukturálních fondů EU, od roku 2004 pracoval jako poradce náměstka ministra financí pro oblast finančního trhu a v roce 2006 byl vládou pověřen funkcí národního koordinátora zavedení eura. Od srpna 2007 pak působil v soukromé sféře jako koordinátor projektů EU ve společnosti Telefónica O2. Do státní správy se vrátil v roce 2009 na pozici vrchního ředitele pro oblast rozpočtu a fondů EU na ministerstvu dopravy a od srpna 2010 pak působil jako sekční ředitel pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje na ministerstvu průmyslu a obchodu. V letech 2012-2013 měl jako pověřený generální ředitel na starosti také stabilizaci a rozvoj agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest a od května 2022 do dubna 2024 byl pověřen řízením agentury CzechInvest. Od roku 2015 vedl na MPO odbor finančních nástrojů a řízení projektů a připravoval zejména projekt Národního inovačního fondu či transformaci Českomoravské záruční a rozvojové banky. V březnu 2016 pak byl vládou jmenován předsedou Technologické agentury ČR. V červenci 2018 byl jmenován náměstkem ministra průmyslu a obchodu zodpovědným za nově zřízenou sekci digitalizace a inovací na MPO. Od ledna 2023 došlo ke změně názvu funkce na vrchního ředitele sekce digitalizace a inovací .
Ilona Müllerová
Ilona Müllerová v roce 2001 získala vědeckou hodnost DrSc. Od roku 1973 je zaměstnána v Ústavu přístrojové techniky AV ČR, kde založila obor rastrovací elektronové mikroskopie pomalými elektrony. Od roku 2012 do 2021 byla ředitelkou tohoto ústavu. Absolvovala řadu zvaných přednášek na mezinárodních konferencích, zahraničních univerzitách a ve světově významných firmách zabývajících se elektronovou mikroskopií. Absolvovala také řadu zahraničních stáží, z nichž nejdelší byly na univerzitě v Toyamě (Japonsko), kde v roce 2023 byla jmenována profesorkou, a na univerzitě v Yorku (VB). V roce 2012 získala cenu Československé mikroskopické společnosti za celoživotní přínos pro mikroskopii, v roce 2013 cenu Česká hlava společnosti Kapsch – Invence a v roce 2020 cenu Milady Paulové za celoživotní přínos vědě v oblasti elektrotechniky. Od ledna 2020 je členkou Rady pro výzkum, vývoj a inovace a od roku 2021 místopředsedkyní AV ĆR.
Milena Králíčková
Milena Králíčková je od 1. února 2022 rektorkou Univerzity Karlovy. Vystudovala Lékařskou fakultu UK v Plzni, rok strávila díky Fulbrightově komisi v USA v Reproductive Endocrine Unit Massachusettské všeobecné nemocnice a Harvardovy univerzity. Po doktorátu Ph.D. se na Gynekologicko-porodnické klinice Fakultní nemocnice v Plzni věnovala gynekologii a porodnictví, embryologické vědecké práci a zároveň vyučovala v Ústavu histologie a embryologie. Na LFP UK působila následně jako proděkanka pro rozvoj a vedoucí jednoho ze dvou výzkumných programů Biomedicínského centra v Plzni. V roce 2013 se stala prorektorkou UK pro studijní záležitosti, načež funkci zastávala až do roku 2022.
Zahraniční zkušenosti a diskuze
Thomas König
Thomas König má více jak dvacet let zkušeností v řízení interdisciplinárního výzkumu, ve spolupráci s výzkumnými organizacemi a v "Science policy". Před svým jmenováním výkonným ředitelem Austrian Council of Sciences, Technology, and Innovation (FORWIT) působil v národní (rakouské), evropské a mezinárodní oblasti. Thomasovy odborné znalosti zahrnují financování a řízení výzkumu a výzkumných organizací, společenské výzvy a SDGs, open science, akademické publikování a hodnocení vědy a výzkumu. V akademické oblasti se zaměřuje na řízení a sociologii vědy a inovací, s projekty v oblasti historie a sociologie společenských věd, financování výzkumu EU, akademické autonomie, rozhodování, bibliometrie a analýzy dopadu.
Siri Brorstad Borlaug
Siri Brorstad Borlaug má doktorát z University of Oslo, je vedoucí oddělení na Oslo Business School a profesorkou na Nordic institute for studies of innovation, research and education. Její hlavní odborností je "research policy", studie řízení a organizace výzkumu a vysokoškolského vzdělávání a spolupráce mezi univerzitními výzkumníky a veřejnými a soukromým sektorem. Nedávno dokončila dva velké výzkumné projekty týkající se studia kvality výzkumu a fúzí ve vysokoškolském vzdělávání.
Tematické příspěvky
Jakub Uchytil
Jakub Uchytil po absolvování oboru Informační systémy a technologie na VŠE v Praze se od roku 2004 zabýval ekonomickým hodnocením veřejných investic a cost-benefit analýzou. V roce 2011 nastoupil na MŠMT, kde se věnuje kontrole a realizaci výzkumných projektů z prostředků strukturálních fondů EU, od roku 2013 z pozice ředitele odboru. Má také za sebou úspěšné ukončování dvou operačních programů a (zatím) úspěšný začátek třetího. Dlouhá léta tak s různorodou úspěšností bojuje s administrativní zátěží a auditory.
Monika Vrbková
Monika Vrbková působí v inovační agentuře JIC jako vedoucí týmu podpory financování podnikání. Již více než patnáct let pomáhá firmám získávat finance na vývoj a komercializaci jejich inovativních produktů a zajišťuje spolupráci se zahraničními partnery. Specializuje se na programy Evropské komise, zejména zaměřené na malé a střední podniky, jako je EIC Accelerator v rámci Horizon Europe. Aktivně se účastní odborných poradních skupin, které formují evropské inovační politiky, a má bohaté zkušenosti s vedením mezinárodních projektů.
Daniel Frank
Daniel Frank se narodil v Československu, v Praze v roce 1975. Od roku 2011 pracuje v Technologickém centru Praha (TC Praha) v oddělení Národního informačního centra pro evropský výzkum. V současné době je šéfredaktorem časopisu ECHO. V TC Praha se zabývá jako analytik monitoringem účasti ČR a zemí EU v rámcových programech pro výzkum a inovace a dalších programech podporující mezinárodní výzkum. Dříve působil v různých pozicích obvykle spjatých s analýzami a zpracováním dat - Zemědělská vodohospodářská správa (2001–2007), ČZU (2008–2009) a VÚMOP (2010). Mezi jeho záliby patří dobré jídlo, španělština, vícerozměrná statistika a historie komunistického Československa. Je také oddaným fanouškem české hokejové reprezentace a klubu HC Sparta Praha.
Jan Buriánek
Jan Buriánek je úředníkem na odboru výzkumu a vývoje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Je zodpovědný za zastupování České republiky v mezinárodních výzkumných organizacích a konsorciích a vytváření národní strategie vůči mezinárodním výzkumným infrastrukturám. V současné době je českým delegátem v řídících orgánech mezinárodních výzkumných organizací ESO, EMBL a EMB.
Martin Svoboda
Martin Svoboda je od roku 1997 ředitelem Národní technické knihovny v Praze. Vystudoval ČVUT v oboru výpočetní technika v roce 1965 a prováděl výzkum a vývoj v oblasti systémů pro zpracování textu a vyhledávání informací. Je celoživotním propagátorem spolupráce knihoven a informačních center s využitím ICT. V Národní knihovně spoluzakládal Informační síť českých a slovenských knihoven a byl členem představenstva programu Open Society Library Network v postsovětských zemích. V NTK inicioval Virtuální polytechnickou knihovnu, systém meziknihovního sdílení zdrojů, a také vyjednal „Big Deals“ s klíčovými vydavateli pro celou českou vědeckou a výzkumnou komunitu, což vyústilo ve vytvoření celostátního projektu CzechELib (Národní centrum pro elektronické zdroje) a v současnosti projektu „Národní centrum pro informační podporu výzkumu, vývoje a inovací“.
Štěpán Jurajda
Štěpán Jurajda po doktorátu na University of Pittsburgh a NSF post-docu na Princeton University působí na Národohospodářského ústavu AV ČR a CERGE UK, v letech 2009-2013 jako ředitel společného pracoviště CERGE-EI. Publikoval v prestižních sociálněvědních časopisech jako Proceedings of the National Academy of Sciences, Demography, American Journal of Political Science, Journal of Labor Economics či Journal of Econometrics. Byl členem Národní ekonomické rady vlády, místopředsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace a náměstkem ministryně pro vědu, výzkum a inovace.
Ladislav Krištoufek
Ladislav Krištoufek je prorektorem pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy, členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), a profesorem ekonomie. Je jediných společenskovědním výzkumníkem působícím v Česku zařazeným mezi Clarivate Highly Cited Researchers 2022 a pro rok 2023 jediným takovým ekonomem v rozšiřujících zemích EU. Je nově členem Clarivate Research Council. V RVVI je zpravodajem pro národní výzkumné priority, excelenci a Grantovou agenturu ČR.
Panelová diskuze: Mladí vědci
Matouš Glanc
Matouš Glanc vede Czexpats in Science, nezávislou neziskovou organizaci, jejímž cílem je skrze komunitu českých vědkyň a vědců působících v zahraničí inspirovat a zlepšovat českou vědu, aby byla více stala otevřená, světová a ambiciózní. Jako rostlinný buněčný biolog pracoval na mezinárodně uznávaných pracovištích (ISTA v Rakousku, VIB v Belgii). Jeho práce byla financována prestižními stipendii EMBO a MSCA, publikována v předních časopisech v oboru a oceněna mj. cenou FESPB Young Plant Scientist Award.
Radka Šustrová
Radka Šustrová působí jako Marie Skłodowska-Curie Fellow na Univerzitě ve Vídni. Vystudovala historii a politologii v Praze a Berlíně. Ve svém výzkumu se zaměřuje na dějiny sociálního státu, sociální a pracovní práva, rodinnou politiku, ženský aktivismus a nacionalismus ve střední Evropě 20. století. V minulosti získala stipendium Britské Akademie a působila jako supervizorka v oboru historie na Univerzitě v Cambridge. Od roku 2018 pracuje jako jako vědecká asistentka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Její dizertační práce s názvem Nations Apart. Czech Nationalism and Authoritarian Welfare under Nazi Rule vyšla v nakladatelství Oxford University Press v roce 2024.
Matěj Bajgar
Matěj Bajgar přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, působí jako výzkumník na Národohospodářském ústavu Akademie věd a je členem Komise pro hodnocení výzkumu a ukončených programů (KHV). Je držitelem doktorského titulu v ekonomii z Oxfordské univerzity a před návratem do Prahy v roce 2021 pracoval jako ekonom Direktorátu pro vědu, technologie a inovace OECD.
Markéta Klíčová
Markéta Klíčová stojí v čele vývoje nanovlákenných náplastí pro krytí střev po operacích, které mají předcházet závažným pooperačním komplikacím. Spolupracuje s klinickými lékaři, kterým takový materiál na trhu chybí. Díky zkušenostem z Harvard Medical School a Institut Pasteur získala řadu ocenění, včetně Forbes "30 pod 30," "Young Innovator of the Year - Audience Award" na Falling Walls v Berlíně, hlavní cenu od Sanofi a uznání od Siemensu. Markéta se zaměřuje na převod vědeckých objevů do praktických komerčních řešení.
Hynek Roubík
Hynek Roubík je proděkanem pro vědu, výzkum a doktorské studium na Fakultě tropického zemědělství ČZU a ředitelem Divize biozdrojů a technologií. Specializuje se na odpadové hospodářství, environmentální inženýrství a příbuzné obory. Vedl řadu projektů po celém světě, publikoval více než 100 recenzovaných článků a je členem redakčních rad různých časopisů. Je členem Rady pro výzkum, vývoj a inovace ČR a České akademie zemědělských věd, byl jmenován jedním z nejmladších docentů v ČR.
Moderátor
Otakar Fojt
Otakar Fojt je zkušený vědecký diplomat působící na britském velvyslanectví v Praze. Je součástí sítě pro vědu a inovace britské vlády. Od roku 2003 poskytuje poradenství v oblasti mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací. V roce 2023 Jeho Veličenstvo král Karel III. udělil Otakarovi čestné členství v Řádu britského impéria (Most Excellent Order of the British Empire) jako uznání jeho zásluh o vědu a inovace v České republice.
Otakar Fojt je předsedou Správní rady Univerzity Palackého v Olomouci a členem Správní rady Technické univerzity v Ostravě. Je členem vědecké rady Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity v Brně. Je také členem komercializačních rad Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci.
Otakar Fojt získal magisterský titul v oboru biomedicínského inženýrství (1994) a doktorát (1997) na Vysokém učení technickém v Brně. V letech 1996 a 1997 získal Cheveningovo stipendium na Oxfordské univerzitě (Merton College). Otakar poté čtyři roky působil jako postdoktorand na katedře matematiky na University of York a jako hostující vědecký pracovník na Fieldsově institutu v Torontu. V letech 2001 a 2002 byl generálním ředitelem malé technologické společnosti působící ve střední Evropě.
